Image Alternative text

Covid, fámy, konspirace a česká společnost

Publikováno: 12/05/2021

Zhruba 40 % Čechů a Češek, kteří používají internet, věří několika častým fámám a konspiracím o epidemii covid-19. Počet lidí, kteří ztratili důvěru v oficiální informace, ve zpravodajskou službu mainstreamových médií a kteří si myslí, že neexistuje způsob, jak najít pravdu a že nikomu nelze důvěřovat, za uplynulý rok výrazně vzrostl. Život v Česku se do roka může vrátit zpět k normálu, ale dezorientace, kterou nyní mnoho lidí zažívá, se může v budoucnu stát živnou půdou pro další vlny dezinformací a manipulativních konspirací.

Jaká jsou nejdůležitější zjištění o dopadech covidových konspirací a dezinformací na českou společnost a co se s tím dá dělat? Jaká je role ověřování informací a jak na tom jsme s našimi ověřovacími dovednostmi? To vše jsme pro vás připravili v následujícím balíčku.

Příručka o konspiračních teoriích

Konspirační teorie v kostce. Poznatky z výzkumů autoři přetavili v soubor srozumitelných poznatků, tipů a doporučení. Dozvíte se také, jak nejlépe reagovat, když někdo konspirace šíří. To vše v českém jazyce.

Příručka pro vyvracení nepravdivých informací

Vše, co potřebujete vědět o účinném vyvracení nepravdivých informací. Poznatky z výzkumů autoři přetavili v soubor srozumitelných tipů a doporučení. Dozvíte se také, zdali platí představa, že se vyvracení dezinformací může vymstít.

Nová analýza zkoumá vztah mediální gramotnosti, důvěry v média a náchylnosti k dezinformacím

Umí Češi rozpoznat základní pravidla zpravodajství? Na to a další otázky hledá odpověď nová analýza organizace Transitions ve spolupráci s agenturou STEM. Dospívá také k závěru, že některé pokusy o zvyšování mediální gramotnosti mohou paradoxně vést k nižší odolnosti proti dezinformacím, protože se opomíjí budování důvěry mezi novináři a veřejností.