Image Alternative text

Nová analýza zkoumá vztah mediální gramotnosti, důvěry v média a náchylnosti k dezinformacím

Publikováno: 20/11/2019

 

Studie mimo jiné ukazuje, že Češi neumí rozpoznat základní pravidla zpravodajství. Dospívá také k závěru, že některé pokusy o zvyšování mediální gramotnosti mohou paradoxně vést k nižší odolnosti proti dezinformacím, protože se opomíjí budování důvěry mezi novináři a veřejností. Přitom podle průzkumů jsou novináři vhodným mluvčím pro mediální osvětu.


Analýza vznikla z nových průzkumů STEM a sekundární analýzy dostupných dat. Jejím cílem je pomoci programům mediálního vzdělávání, zvláště těm zaměřeným na seniory.

  
Vybrané závěry analýzy:

  • Test STEM ukázal, že jen čtvrtina Čechů a Češek umí ve vzorovém článku přiměřeně rozeznat, zda jsou dodržována základní pravidla objektivního a vyváženého zpravodajství.
  • Většina české populace si nevěří, že dokáže najít a rozpoznat spolehlivé informace. Nedůvěra ve vlastní schopnosti souvisí v průzkumech s nižší důvěrou v média obecně, a menším zájmem si zpravodajství aktivně vybírat.
  • Zvyšování mediální gramotnosti automaticky neznamená u všech skupin populace i větší důvěru k médiím či výběr kvalitnější zdrojů. Vyšší mediální a zpravodajská gramotnost vede totiž i ke kritičtějšímu zkoumání všech médií a v některých případech i k volbě velmi manipulativních zdrojů. Naopak část populace s nízkou mediální gramotností médiím důvěřuje ze zvyku nebo neznalosti alternativ.
  • Důvěra v média se těžko měří obecně. Nicméně z různých dat můžeme říci, že není tak nízká, jak by se mohlo zdát z vyjádření politiků. Nejdůvěryhodnější média – např. ta veřejnoprávní – mají důvěru více než ¾ populace.
  • Češi deklarují, že kvalitní žurnalistika je potřeba více než kdy jindy. Ale dle dotazníkového šetření jen 14 % respondentů téměř vždy dbá na to, aby si vybíralo podle svého hodnocení nejspolehlivější zpravodajství.
  • Přestože například veřejnoprávní média požívají nejvyšší obecnou důvěru z médií v ČR (na bázi celé populace, kde jsou zvýhodněna velká média), tak zároveň jen zhruba polovina populace k nim má vztahovou důvěru, tedy se domnívá, že „informují a jednají v zájmu lidí, jako jste vy“.
  • Současné zaměření na řízené dezinformace trochu zakrývá fakt, že v ČR mají stále hlavní vliv na veřejné mínění běžné televizní stanice, online servery a klasický bulvární tisk.
  • Zároveň většina občanů nemá jasnou představu o fenoménu dezinformací a jen zhruba šestina s jistotou ví, jak se dezinformační manipulaci bránit.
  • Jak vidíme z dat STEM i STEM/MARK, rozdíl mezi mladšími skupinami a věkovou skupinou 50+ nebo seniory není tak výrazný, jak by se z debaty o mediální gramotnosti mohlo zdát. Mnohem větší rozdíl vidíme mezi muži a ženami, pracujícími a nepracujícími seniory nebo mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním a bez maturity.

 

O studii

Mediální gramotnost (MG) a s ní související aspekty se znovu staly důležitou součástí veřejné diskuse poté, co se ve větší míře začaly objevovat dezinformační kampaně a nové možnosti šíření lživých zpráv a fake news.


Ve veřejné diskusi se však často věnuje pozornost pouze symptomům, které takové dezinformační kampaně provázejí, ale nikoliv jejich kořenům, které ve svém důsledku dezorientaci společnosti umožňují. Proto se právě na ně zaměřila naše analýza.


Tato analýza spojuje informace z několika sociologických průzkumů a expertních konzultací. Nové údaje pochází ze sociologického průzkumu STEM (omnibus), který proběhl v červnu 2019 osobním dotazováním (CAPI a PAPI) na vzorku 1 000 osob, kvótním výběrem reprezentativním pro populaci České republiky (ČR) starší 18 let. Další část zjištění tvoří sekundární analýza dat z rozsáhlého průzkumu mediální gramotnosti, kterou provedla agentura STEM/MARK pro Českou televizi. Sekundární analýza dat se zaměřila na věkovou skupinu 50+.


Pro skupinu seniorů doplňujeme kvantitativní data etnografickým pohledem, který přinesl výzkum organizace Anthropictures. Autoři děkují Janu Buriancovi, Danu Prokopovi, Jakubovi Mackovi a dalším za konzultace a expertní vhled do problematiky.

Celou studii si můžete stáhnout zde.

 

Příručka o konspiračních teoriích

Konspirační teorie v kostce. Poznatky z výzkumů autoři přetavili v soubor srozumitelných poznatků, tipů a doporučení. Dozvíte se také, jak nejlépe reagovat, když někdo konspirace šíří. To vše v českém jazyce.

Covid, fámy, konspirace a česká společnost

Zhruba 40 % Čechů a Češek, kteří používají internet, věří několika častým fámám a konspiracím o epidemii covid-19. Počet lidí, kteří ztratili důvěru v oficiální informace, ve zpravodajskou službu mainstreamových médií a kteří si myslí, že neexistuje způsob, jak najít pravdu a že nikomu nelze důvěřovat, za uplynulý rok výrazně vzrostl. Jaká jsou nejdůležitější zjištění o dopadech covidových konspirací a dezinformací na českou společnost a co se s tím dá dělat?

Příručka pro vyvracení nepravdivých informací

Vše, co potřebujete vědět o účinném vyvracení nepravdivých informací. Poznatky z výzkumů autoři přetavili v soubor srozumitelných tipů a doporučení. Dozvíte se také, zdali platí představa, že se vyvracení dezinformací může vymstít.