Publikováno: 20/11/2019
Studie mimo jiné ukazuje, že Češi neumí rozpoznat základní pravidla zpravodajství. Dospívá také k závěru, že některé pokusy o zvyšování mediální gramotnosti mohou paradoxně vést k nižší odolnosti proti dezinformacím, protože se opomíjí budování důvěry mezi novináři a veřejností. Přitom podle průzkumů jsou novináři vhodným mluvčím pro mediální osvětu.
Analýza vznikla z nových průzkumů STEM a sekundární analýzy dostupných dat. Jejím cílem je pomoci programům mediálního vzdělávání, zvláště těm zaměřeným na seniory.
Vybrané závěry analýzy:
O studii
Mediální gramotnost (MG) a s ní související aspekty se znovu staly důležitou součástí veřejné diskuse poté, co se ve větší míře začaly objevovat dezinformační kampaně a nové možnosti šíření lživých zpráv a fake news.
Ve veřejné diskusi se však často věnuje pozornost pouze symptomům, které takové dezinformační kampaně provázejí, ale nikoliv jejich kořenům, které ve svém důsledku dezorientaci společnosti umožňují. Proto se právě na ně zaměřila naše analýza.
Tato analýza spojuje informace z několika sociologických průzkumů a expertních konzultací. Nové údaje pochází ze sociologického průzkumu STEM (omnibus), který proběhl v červnu 2019 osobním dotazováním (CAPI a PAPI) na vzorku 1 000 osob, kvótním výběrem reprezentativním pro populaci České republiky (ČR) starší 18 let. Další část zjištění tvoří sekundární analýza dat z rozsáhlého průzkumu mediální gramotnosti, kterou provedla agentura STEM/MARK pro Českou televizi. Sekundární analýza dat se zaměřila na věkovou skupinu 50+.
Pro skupinu seniorů doplňujeme kvantitativní data etnografickým pohledem, který přinesl výzkum organizace Anthropictures. Autoři děkují Janu Buriancovi, Danu Prokopovi, Jakubovi Mackovi a dalším za konzultace a expertní vhled do problematiky.
Celou studii si můžete stáhnout zde.
Share
Konspirační teorie v kostce. Poznatky z výzkumů autoři přetavili v soubor srozumitelných poznatků, tipů a doporučení. Dozvíte se také, jak nejlépe reagovat, když někdo konspirace šíří. To vše v českém jazyce.
Zhruba 40 % Čechů a Češek, kteří používají internet, věří několika častým fámám a konspiracím o epidemii covid-19. Počet lidí, kteří ztratili důvěru v oficiální informace, ve zpravodajskou službu mainstreamových médií a kteří si myslí, že neexistuje způsob, jak najít pravdu a že nikomu nelze důvěřovat, za uplynulý rok výrazně vzrostl. Jaká jsou nejdůležitější zjištění o dopadech covidových konspirací a dezinformací na českou společnost a co se s tím dá dělat?
Vše, co potřebujete vědět o účinném vyvracení nepravdivých informací. Poznatky z výzkumů autoři přetavili v soubor srozumitelných tipů a doporučení. Dozvíte se také, zdali platí představa, že se vyvracení dezinformací může vymstít.