Image Alternative text

Předpoklady a důsledky kecání - Video lekce Johna Petrocelliho

Publikováno: 22/05/2018

Existuje lhaní, a pak existuje kecání. Jedno z toho je pro dnešní dobu zvláště typické. Sociální psycholog John Petrocelli seznamuje se svým výzkumem kecání a vysvětluje, proč jsme ochotni uvěřit nesmyslům. (České titulky)

John V. Petrocelli je profesorem psychologie na americké Wake Forest University. Je experimentálním sociálním psychologem s doktorátem z univerzity v Indianě, publikoval přes 40 akademických prací v oblasti sociálního poznání, úsudku a rozhodování. Primárním zájmem jeho výzkumu je oblast srovnávacího myšlení, kecání a síly postojů a přesvědčování.

Nová analýza zkoumá vztah mediální gramotnosti, důvěry v média a náchylnosti k dezinformacím

Umí Češi rozpoznat základní pravidla zpravodajství? Na to a další otázky hledá odpověď nová analýza organizace Transitions ve spolupráci s agenturou STEM. Dospívá také k závěru, že některé pokusy o zvyšování mediální gramotnosti mohou paradoxně vést k nižší odolnosti proti dezinformacím, protože se opomíjí budování důvěry mezi novináři a veřejností.

Hrami proti dezinformacím a nedůvěře v média

V rámci projektu zaměřeného na mediální vzdělávání seniorů a starších dospělých zmapoval Tomáš Titěra současný stav v oblasti her s tématikou mediální gramotnosti. Tento článek tak přináší přehled konkrétních příkladů her, které různými způsoby pracují s mediální tematikou a s různou úspěšností cílí na rozvoj mediální gramotnosti.

Výukový modul: Stručný průvodce historií „fake news“ a dezinformací

Fabulování informací není nic nového. Mylné informace, dezinformace a propaganda jsou rysy lidské komunikace nejméně od dob antického Říma, kdy Antonius potkal Kleopatru. Šíření mylných informací a dezinformací pak dramaticky umocnil Gutenbergův vynález knihtisku roku 1493. Nakonec přinesl i první velkou novinářskou kachnu (hoax). Šíření dezinformací se poté objevovalo během konfliktů, změny režimu a katastrof.