Image Alternative text

Video lekce s Markem Galeottim: Fake news jako bezpečnostní hrozba v Česku?

Publikováno: 01/12/2017

 

„Dnes musí všichni automaticky předpokládat, že každá informace jednou prosákne.“

„Můžeme sice udělat různé malé opravy, ale problém s dezinformacemi nevyřešíme v izolaci.“

„Jaká by měla být odplata za Ruskem šířené dezinformace? Zatím vidím jen tradiční, konzervativní a nenápadité reakce. … Ruské dezinformace se stávají skvělým alibi pro mnoho věcí.“

 

Mark Galeotti je vedoucí výzkumný pracovník v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na Katedře bezpečnostních studií Univerzity Karlovy v Praze. Je expertem, který publikuje o nadnárodním zločinu a ruských bezpečnostních záležitostech. V březnu 2016 se v této video lekci podělil o své poznatky a názory se studenty žurnalistiky. 

 

Názory prezentované v tomto videu jsou osobními názory Marka Galeottiho.

Nová analýza zkoumá vztah mediální gramotnosti, důvěry v média a náchylnosti k dezinformacím

Umí Češi rozpoznat základní pravidla zpravodajství? Na to a další otázky hledá odpověď nová analýza organizace Transitions ve spolupráci s agenturou STEM. Dospívá také k závěru, že některé pokusy o zvyšování mediální gramotnosti mohou paradoxně vést k nižší odolnosti proti dezinformacím, protože se opomíjí budování důvěry mezi novináři a veřejností.

Hrami proti dezinformacím a nedůvěře v média

V rámci projektu zaměřeného na mediální vzdělávání seniorů a starších dospělých zmapoval Tomáš Titěra současný stav v oblasti her s tématikou mediální gramotnosti. Tento článek tak přináší přehled konkrétních příkladů her, které různými způsoby pracují s mediální tematikou a s různou úspěšností cílí na rozvoj mediální gramotnosti.

Výukový modul: Stručný průvodce historií „fake news“ a dezinformací

Fabulování informací není nic nového. Mylné informace, dezinformace a propaganda jsou rysy lidské komunikace nejméně od dob antického Říma, kdy Antonius potkal Kleopatru. Šíření mylných informací a dezinformací pak dramaticky umocnil Gutenbergův vynález knihtisku roku 1493. Nakonec přinesl i první velkou novinářskou kachnu (hoax). Šíření dezinformací se poté objevovalo během konfliktů, změny režimu a katastrof.