Image Alternative text

Co všechno můžeme zjistit z obsahu generovaného uživateli

Publikováno: 06/11/2017

Autorem článku publikovaného v Příručce verifikace pro investigativní novináře organizace Evropské centrum pro žurnalistiku je ​Elliot Higgins. 

Eliot Higgins je investigativní novinář a výzkumník, který se specializuje na investigace z otevřených zdrojů. Za svou práci dosáhl světového uznání – pátral po použití kazetových pum v Sýrii, pašování zbraní pro syrskou opozici, zjišťoval detaily o sarinových útocích v Damašku 21. srpna 2013 a také o sestřelení letu MH17 na Ukrajině. Jeho nedávno spuštěná stránka Bellingcat má za cíl šířit použití investigativních technik z otevřených zdrojů ve prospěch neziskových a mediálních organizací a jiných veřejně prospěšných skupin. Na Twitteru ho najdete pod @EliotHiggins.

V posledních fázích občanské války v Libyi v roce 2011 začaly rebelské skupiny postupovat z okolí hor Nafusa a napadávat města. O těchto napadeních podél pohoří kolovalo mnoho protichůdných zpráv. Jedna ze zpráv byla o městečku Tiji, ležícím na sever od pohoří. Někdo dal na internet video, kde byl zachycen tank projíždějící domnělé centrum města.

V tu dobu jsem zkoumal obsah generovaný uživateli z libyjské zóny konfliktu. Zajímal jsem se o situaci v terénu, o to, co nebylo zmíněné v médiích. Na veřejnost neustále přicházela protichůdná tvrzení o tom, co se na místě děje. Chtěl jsem najít odpověď na jedinou otázku: Jak zjistíme, která zpráva je pravdivá?

To byl důvod, proč jsem se nejprve naučil používat geolokaci k ověření míst, kde byla videa natočena. Tato technika mi pomáhá při investigaci s využitím otevřených zdrojů a používám ji nejen já, ale ostatní při pátrání, ať už jde o mezinárodní korupci, události ve válečných zónách nebo letecké havárie.

Videozáznam v Tiji zachytil tank jedoucí po široké silnici, kousek od mešity. Tiji bylo malé městečko; myslel jsem si, že bude snadné najít silnici i onu mešitu.

V té době jsem ani neuvažoval nad tím, že by se satelitní mapy daly využít k vyhledání orientačních bodů, které lze spatřit na videích, a které by tak mohly pomoci určit místo natočení záznamu. Obrázky družicového mapování jasně ukazovaly pouze jednu velkou silnici, která vedla městem a u této silnice byla jedna mešita. Porovnal jsem pozici minaretu, kopule a blízké zdi na snímku satelitní mapy s tím, co bylo vidět na videu, a bylo zřejmé, že se jasně shodují.

V momentě, kdy jsem takto zjistil pravděpodobné umístění kamery ve městě, jsem porovnával další detaily na videu s tím, co bylo vidět na snímcích ze satelitních map. To dále potvrdilo, že se pozice shodují.

Postupně jsem se tak zdokonaloval v použití metody geolokace s pomocí satelitních map, a na každém dalším videu si zkoušel nové triky a techniky.

Porovnání silnic

Po videu z Tiji jsem zkoumal video údajně natočené v jiném libyjském městě, Brega, které zachycovalo povstalecké bojovníky, jak se procházejí po ulicích. Zpočátku se zdálo, že na satelitních mapových snímcích nebyly žádné velké objekty jako například mešity. Uvědomil jsem si pak ale, že z videa je zjevný jiný důležitý prvek. Když povstalci procházeli ulicemi, bylo možné mapovat silnice podél jejich trasy a pak tento vzorec porovnat s tím, co bylo vidět na snímcích ze satelitních map. Na obrázku dole je ručně kreslená mapa silnic tak, jak se jevily na videu.

Prohlížel jsem si satelitní snímky města a hledal podobný obrys silnic. Brzy jsem našel shodu:

 

Lovci stínů

Jakmile se seznámíte s geolokací na základě satelitních snímků, naučíte se také spatřit menší předměty. Příklad: zatímco billboardy a pouliční osvětlení jsou malé předměty, stíny, které vrhají, mohou zvýraznit jejich existenci. Stíny mohou být také použity k odhalení informací o výškách budov a jejich tvaru:

Stíny také můžete použít ke zjištění doby, ve kterou byl snímek zaznamenán. Po sestřelení letu MH17 na Ukrajině se na sítích sdílel tento snímek zobrazující raketomet Buk ve městě Torez:

Bylo zde možné určit přesné umístění kamery a díky tomu i směr stínů. Používal jsem web Sun Calc, který umožňuje uživatelům vypočítat polohu slunce po celý den přes rozhraní Google Maps. Bylo tedy možné stanovit denní dobu přibližně na 12:30. Jednalo se o místní čas, který byl později potvrzen při rozhovorech s civilisty v terénu a na základě snímků sdílených na sociálních sítích, které zachycovaly raketomet projíždějící městem.

V případě sestřelení letu MH17 17. července 2014 bylo možné provést analýzu několika videí a fotografií raketometu Buk. Spolu s dalšími jsem tak mohl vytvořit mapu pohybu raketometu v daný den, stejně jako časovou osu zmíněných pozorování.

S použitím různých zdrojů, nástrojů a technik bylo možné pospojovat jednotlivé částečky informací a odhalit tak rozhodující fakta o této události.

Při investigaci a práci s obsahem tvořeným uživateli je klíčové porozumět tomu, jak je tento obsah sdílen. V případě Sýrie byla hlavním zdrojem informací z určitých oblastí hrstka opozičních stránek na sociálních sítích. To zjevně zužuje pohled na konflikt, ale také to znamená, že je možné sbírat, organizovat a systematicky kontrolovat tyto účty dle jejich nejnovějších informací.

V případě Ukrajiny je přístup na internet téměř neomezený, takže jsou informace sdíleny všude. To vytváří nové příležitosti pro sbírání informací, ale také to znamená, že existuje více nefiltrovaných obsahů, které mohou obsahovat poněkud skryté důležité informace.

Při výzkumu společnosti Bellingcat o raketometu Buk, který je spojován se sestřelením letu MH17, bylo možné objevit mnoho videí konvoje, který putuje přes Rusko k ukrajinské hranici, a který měl ten samý raketomet, jako ten, který byl natočen a vyfotografován 17. července na Ukrajině.

Tato videa byla na účtech na sociálních sítích a na několika různých webových stránkách, které ale patřily různým lidem. Odhalili jsme je nejprve tak, že jsme geolokalizovali původní videa, která jsme našli, a pak jsme je využili k načrtnutí pravděpodobné trasy, kterou by tyto vozy jely z každého geolokalizovaného místa. Pak jsme mohli začít hledat klíčová slova na různých webech a sociálních sítích, abychom zjistili jména míst, kterými vozidla projížděla. Také jsme hledali klíčová slova jako „konvoj“, „střely“ atd., která mohla být spojena s pozorováními.

Přestože to bylo velmi časově náročné, umožnilo nám to získat informace a pozorování z několika zdrojů, které by jinak byly přehlédnuty a určitě by nebyly spojeny dohromady.

Mám-li vám dát poslední radu, byla by to tato: určitě si dejte tu práci a zkoušejte tyto techniky při každém pátrání. Je pozoruhodné, na co všechno můžete přijít, když přistupujete k informacím z uživatelských a otevřených zdrojů systematicky. Rychle se to naučíte praxí. Dokonce i něco tak jednoduchého, jako překontrolování procesu geolokace po někom jiném, vás může o porovnávání videí a fotografií se satelitními mapovými snímky hodně naučit.

 

 

Proč věříme lživým zprávám?

Profesor Shyam Sundar ve svém článku a video lekci shrnuje poznatky z oblasti psychologie, které pomáhají pochopit důvody naší náchylnosti věřit zprávám zkreslujícím či popírajícím realitu.

Video lekce s Claire Wardle: Právní a etické otázky používaní obsahu generovaného uživateli

Seznamte se s právními a etickými apekty použití obsahu generovaného uživateli s přední expertkou Claire Wardle.

Video lekce s Markem Galeottim: Fake news jako bezpečnostní hrozba v Česku?

„Jaká by měla být odplata za Ruskem šířené dezinformace? Zatím vidím jen tradiční, konzervativní a nenápadité reakce."