Bill Adair, zakladatel kultovního Pulitzerovou cenou oceněného projektu Politifact, sdílí ve videolekci zkušenosti a vize z oboru politického factcheckingu.
Technoložka, spisovatelka a umělkyně An Xiao Mina ve videolekci představuje možnosti využití technologií při ověřování informací a seznamuje se svým výzkumem memů a občanských protestů.
Existuje lhaní, a pak existuje kecání. Jedno z toho je pro dnešní dobu zvláště typické. Sociální psycholog John Petrocelli seznamuje se svým výzkumem kecání a vysvětluje, proč jsme ochotni uvěřit nesmyslům.
Profesor Shyam Sundar ve svém článku a video lekci shrnuje poznatky z oblasti psychologie, které pomáhají pochopit důvody naší náchylnosti věřit zprávám zkreslujícím či popírajícím realitu.
Seznamte se s právními a etickými apekty použití obsahu generovaného uživateli s přední expertkou Claire Wardle.
„Jaká by měla být odplata za Ruskem šířené dezinformace? Zatím vidím jen tradiční, konzervativní a nenápadité reakce."
Umíte rozpoznat tato místa pouze na základě vizuálních vodítek? Všímejte si označení ulic, názvů obchodů, krajiny a architektury, a můžete tak přijít na to, kde vlastně jsou.
Elliot Higgins, zakladatel organizace Bellingcat, ukazuje, co všechno lze zjistit čistě s využitím veřejně dostupného obsahu.
Použití materiálu (obrázků, videí) od běžných uživatelů má svá psaná i nepsaná etická pravidla. Seznamuje s nimi novinář Fergus Bell.
Claire Wardle sestavila seznam literatury, která se věnuje nejen různým aspektům fake news, ale také vlivu reklamy. Některé publikace se zaměřují i na teorie z oblasti psychologie, které nám pomohou vysvětlit, proč se naše mozky nechají tak snadno oklamat.
Hauke Janssen, vedoucí dokumentace, nabízí unikátní pohled do historie a současnosti fact-checkingu v redakci časopisu Der Spiegel.
Představujeme vám seznam, který obsahuje přehled nástrojů a stránek doporučených koalicí First Draft k lepší práci se zprávami ze sociálních sítí.
Rychlý návod, který vám pomůže rozpoznávat okolnosti vzniku a šíření videa a posoudit jeho důvěryhodnost.
Rychlý návod, který vám pomůže rozpoznávat okolnosti vzniku a šíření fotografie a posoudit její důvěryhodnost.
Novinářka Giannina Segniny prakticky ukazuje možnosti využití datové investigativní žurnalistiky na příkladu datasetu Světové banky.
Nečekané motivy vzniku "Fake news". Přečtěte si slavný článek Buzzfeed News o chudých Makedonských teenagerech.
Několik praktických tipů od zakladatele organizace Bellingcat.
Christiaan Triebert představuje ve své video lekci tři případy, kdy se mezinárodní komunitě vyšetřovatelů podařilo čistě za použití otevřených zdrojů vypátrat zásadní zjištění.
Je jich spousta. V první části se autor seznamu, novinář Fergus Bell, zaměřuje na spolupracující iniciativy a koalice věnující se fact-checkingu a ověřování.
Využívání databází, záznamů o doménách a dalších veřejně dostupných zdrojů. "Vše je dohledatelné někde na papíře", uvádí ve své případové studii investigativní novinářka Khadija Sharife z JAR.
Google Earth nabízí mnohem víc než jen satelitní snímky. Jeho funkce jako Historické zobrazení, 3D budovy nebo Měření umístění vám pomohou zjistit přesné místo, kde byla očitým svědkem pořízena fotka nebo video. Ukážeme vám, jak na to.
Chceme-li lépe rozumět tomu, jak vznikají a jak fungují misinformace, je potřeba si podrobněji představit typy falešného obsahu, motivaci jeho tvůrců a způsoby jeho šíření.