Image Alternative text
Nová analýza zkoumá vztah mediální gramotnosti, důvěry v média a náchylnosti k dezinformacím

Umí Češi rozpoznat základní pravidla zpravodajství? Na to a další otázky hledá odpověď nová analýza organizace Transitions ve spolupráci s agenturou STEM. Dospívá také k závěru, že některé pokusy o zvyšování mediální gramotnosti mohou paradoxně vést k nižší odolnosti proti dezinformacím, protože se opomíjí budování důvěry mezi novináři a veřejností.

Hrami proti dezinformacím a nedůvěře v média

V rámci projektu zaměřeného na mediální vzdělávání seniorů a starších dospělých zmapoval Tomáš Titěra současný stav v oblasti her s tématikou mediální gramotnosti. Tento článek tak přináší přehled konkrétních příkladů her, které různými způsoby pracují s mediální tematikou a s různou úspěšností cílí na rozvoj mediální gramotnosti.

Výukový modul: Stručný průvodce historií „fake news“ a dezinformací

Fabulování informací není nic nového. Mylné informace, dezinformace a propaganda jsou rysy lidské komunikace nejméně od dob antického Říma, kdy Antonius potkal Kleopatru. Šíření mylných informací a dezinformací pak dramaticky umocnil Gutenbergův vynález knihtisku roku 1493. Nakonec přinesl i první velkou novinářskou kachnu (hoax). Šíření dezinformací se poté objevovalo během konfliktů, změny režimu a katastrof.

Attention economy: Obrovské tržiště s naší pozorností

Dnešní snadná a neomezená dostupnost informací vede tomu, že „už nečteme, jen listujeme“, jak uvádí Alex Iskold, ředitel newyorské společnosti Techstars. Nudné webové stránky se v podstatě podobají orientálnímu bazaru: uživatelé odtud rychle spěchají pryč, protože vědí, že mohou vybírat ze spousty alternativ. Technologické společnosti se proto zoufale snaží najít relevantní obsah a dostat ho k uživatelům.

Problém skutečných zpráv – a co se s ním dá dělat

Zapomeňte na nešťastný výraz fake news – falešné zprávy. Větší potíž představují zprávy skutečné. Zpravodajství se totiž zabývá především senzačními, výjimečnými, negativními a aktuálními událostmi. Těchto pět slov také přesně popisuje, co je na něm problematické.

Stručná historie zpravodajství z otevřených zdrojů

"Dnešní podoba zpravodajství z otevřených zdrojů vzešla z proměny technologií. Vše začalo kolem roku 2009, a to díky třem událostem: Zaprvé se do rukou silně nespokojených občanů dostalo velké množství chytrých telefonů s 3G připojením. Zadruhé tito občané ke sdílení obrovského množství obsahu o politickém dění ve své zemi využívali jen malý počet aplikací. A zatřetí byla tato data zdarma dostupná celému světu, který je tak mohl začít procházet a analyzovat."

Jak zprávy ovládly realitu

Jak zprávy mohou určovat naši realitu? Na to hledá odpověď autor Oliver Burkeman: "Přinejmenším některým z nás obrazovky změnily celý život a zprávy už nejsou pouhým děním na pozadí, nýbrž hlavními událostmi. To, co dříve při zpravodajství prožívali jen novináři a televizní producenti, je dnes běžné i pro miliony dalších lidí."

Vymstila se mediální gramotnost?

„Masové šíření a přijímání propagandy a falešných zpráv znervóznělo mnohé progresivisty, kteří nyní volají po větší snaze o výuku mediální gramotnosti. Jiní zase horují za řešení založená na odborném ověřování faktů a jejich označování. Obě snahy nejspíš nebudou k ničemu. Problém je totiž podstatně hlubší, než si většina lidí uvědomuje."

Hackování ekonomiky pozornosti

Nové formy informační manipulace jsou tu. Autorka Danah Boyd přibližuje nedávnou historii účinné práce s naší pozorností: „Na zpravodajská média manipulátoři hrají jako na housle, zatímco decentralizované skupiny lidí využívají neustále se rozvíjející síťové nástroje k manipulaci ekonomikou pozornosti.“

Ověřování faktů nás nezachrání před falešnými zprávami

„Když vidím, jak se falešné zprávy šíří, i když je dostupná fakta vyvrací, jsem z toho stejně nervózní, jako každý jiný novinář. Ale jestli nezáleží na faktech, tak na čem? Dějiny zpráv a mocenských struktur, které řídí jejich šíření a přijímání, mohou napovědět, jak se s falešnými zprávami poprat způsobem, na který ověřování faktů samo nestačí.“

Přibývá lidí, kteří se snaží oklamat novináře, a redakce na to nejsou připraveny

Čím dál rychlejší rozvoj nástrojů založených na umělé inteligenci, které dovedou pozměňovat nebo od základu vytvořit přesvědčivá videa, fotografie, a zvukové záznamy, znamená přechod na novou úroveň obtížnosti jejich ověřování. Novináři nyní hledají způsoby, jak se s tím vypořádat.

Yuval Noah Harari: Člověk je postpravdivý druh

Poslední dobou dokola slýcháme, že žijeme v nové, děsivé éře „postpravdy“ a že nás ze všech stran obklopují lži a výmysly. Ve své nové knize „21 lekcí pro 21. století“ se tento autor bestsellerů zaměřuje na problémy dneška a ukazuje, že „falešné zprávy“ jsou podstatně starší než Facebook.

Kořeny, současnost a budoucnost politického factcheckingu

Bill Adair, zakladatel kultovního Pulitzerovou cenou oceněného projektu Politifact, sdílí ve videolekci zkušenosti a vize z oboru politického factcheckingu.

Technologické možnosti ověřování informací

Technoložka, spisovatelka a umělkyně An Xiao Mina ve videolekci představuje možnosti využití technologií při ověřování informací a seznamuje se svým výzkumem memů a občanských protestů.

Předpoklady a důsledky kecání - Video lekce Johna Petrocelliho

Existuje lhaní, a pak existuje kecání. Jedno z toho je pro dnešní dobu zvláště typické. Sociální psycholog John Petrocelli seznamuje se svým výzkumem kecání a vysvětluje, proč jsme ochotni uvěřit nesmyslům. 

Proč věříme lživým zprávám?

Profesor Shyam Sundar ve svém článku a video lekci shrnuje poznatky z oblasti psychologie, které pomáhají pochopit důvody naší náchylnosti věřit zprávám zkreslujícím či popírajícím realitu.

Video lekce s Claire Wardle: Právní a etické otázky používaní obsahu generovaného uživateli

Seznamte se s právními a etickými apekty použití obsahu generovaného uživateli s přední expertkou Claire Wardle.

Video lekce s Markem Galeottim: Fake news jako bezpečnostní hrozba v Česku?

„Jaká by měla být odplata za Ruskem šířené dezinformace? Zatím vidím jen tradiční, konzervativní a nenápadité reakce."

Rozpoznávací kvíz: otestujte si své ověřovací schopnosti

Umíte rozpoznat tato místa pouze na základě vizuálních vodítek? Všímejte si označení ulic, názvů obchodů, krajiny a architektury, a můžete tak přijít na to, kde vlastně jsou.

Co všechno můžeme zjistit z obsahu generovaného uživateli

Elliot Higgins, zakladatel organizace Bellingcat, ukazuje, co všechno lze zjistit čistě s využitím veřejně dostupného obsahu.

Etické principy při investigaci v digitální éře

Použití materiálu (obrázků, videí) od běžných uživatelů má svá psaná i nepsaná etická pravidla. Seznamuje s nimi novinář Fergus Bell.

Seznam literatury o dezinformacích a misinformacích

Claire Wardle sestavila seznam literatury, která se věnuje nejen různým aspektům fake news, ale také vlivu reklamy. Některé publikace se zaměřují i na teorie z oblasti psychologie, které nám pomohou vysvětlit, proč se naše mozky nechají tak snadno oklamat.

Organizace práce v redakci v zájmu lepší a přesnější investigativní žurnalistiky

Hauke Janssen, vedoucí dokumentace, nabízí unikátní pohled do historie a současnosti fact-checkingu v redakci časopisu Der Spiegel.

Sada nástrojů First Draft pro shromažďování a ověřování zpráv

Představujeme vám seznam, který obsahuje přehled nástrojů a stránek doporučených koalicí First Draft k lepší práci se zprávami ze sociálních sítí.

Návod k vizuálnímu ověření: Video

Rychlý návod, který vám pomůže rozpoznávat okolnosti vzniku a šíření videa a posoudit jeho důvěryhodnost.

Návod k vizuálnímu ověření: Fotky

Rychlý návod, který vám pomůže rozpoznávat okolnosti vzniku a šíření fotografie a posoudit její důvěryhodnost.

Investigace s pomocí databází: ověřování kvality dat

Novinářka Giannina Segniny prakticky ukazuje možnosti využití datové investigativní žurnalistiky na příkladu datasetu Světové banky. 

Jak balkánští teenageři klamou Trumpovy příznivce lživými zprávami

Nečekané motivy vzniku "Fake news". Přečtěte si slavný článek Buzzfeed News o chudých Makedonských teenagerech.

Prohledávání Země: základní geolokační nástroje k ověřování snímků

Několik praktických tipů od zakladatele organizace Bellingcat. 

Video lekce: Občané jako vyšetřovatelé - případové studie organizace Bellingcat

Christiaan Triebert představuje ve své video lekci tři případy, kdy se mezinárodní komunitě vyšetřovatelů podařilo čistě za použití otevřených zdrojů vypátrat zásadní zjištění. 

Tyto inicitativy chtějí obnovit důvěru v novinařinu a vypořádat se s fake news, část první

Je jich spousta. V první části se autor seznamu, novinář Fergus Bell, zaměřuje na spolupracující iniciativy a koalice věnující se fact-checkingu a ověřování.

Odhalování fiktivních podniků

Využívání databází, záznamů o doménách a dalších veřejně dostupných zdrojů. "Vše je dohledatelné někde na papíře", uvádí ve své případové studii investigativní novinářka Khadija Sharife z JAR.

Jak ověřovat fotky jako profík s pomocí Google Earth

Google Earth nabízí mnohem víc než jen satelitní snímky. Jeho funkce jako Historické zobrazení, 3D budovy nebo Měření umístění vám pomohou zjistit přesné místo, kde byla očitým svědkem pořízena fotka nebo video. Ukážeme vám, jak na to.

Fake news. Není to s nimi jednoduché

Chceme-li lépe rozumět tomu, jak vznikají a jak fungují misinformace, je potřeba si podrobněji představit typy falešného obsahu, motivaci jeho tvůrců a způsoby jeho šíření.